Obsah
Trocha zeměpisu
Vřeskovice se rozkládají v kotlině, která je otevřena východním směrem k Borovům. Ze severu, západu a jihu je kryta zalesněnými vrchy Míchalicí (483 m), Holým vrchem (474 m), Kobylnicí (482 m), Ostrým vrchem (520 m), Kněžhorou (491 m), Stříbrnicí (538 m) a Stramchým (541 m). Nadmořská výška vrchu ve Vřeskovicích, kde stojí kostel, je 416 metrů. Geologický podklad severní části tvoří břidlice, v jižní části, kde se nachází vrch Stramchý, se nalézá buližník. Většina půdy kolem obce je hlinito-písčitá. Jelikož jsou Vřeskovice dobře chráněny okolními vrchy, panuje zde mírné podnebí.
Název obce
Zmínka o Vřeskovicích pochází už z roku 1352, kdy je vzpomenut kdosi z Wrzieskouicz, ale o čtvrt století později jsou zapsány Brzieskouicze. Počáteční v a b se pak spolu perou až do dnešních dnů. Ačkoliv musíme psát Vřeskovice, v lidovém podání zvítězily Břeskovice. Možná, že proto, že význam pojmenování Vřeskovice je hůře vysvětlitelný než Břeskovice, ty mohly totiž vzniknout od přídavného jména březí, kterého se na vsi hojně užívá. Zkrácení ie, které by jinak dalo í, je patrné na záznamu z roku 1442: Brzesskowicze. Původně však název vsi neměl pranic společného se slovem březí, šlo totiž o ves. kde se usadili Vrieskovici, lidé Vřískovi (nelze však vyloučit ani lidi Vřeskovy). Jiným vysvětlením původu tohoto místního jména je, že tu žili lidé na vřískách (vřeskách), to by znamenalo, že tu rostl vřes, neboť vřesný kopec, a na tom kopci Vřeskovice byly vybudovány, byl takový kopec, kde rostlo hodně vřesu. Ke změně V v B mohlo také dojít vlivem nářečí, neboť zejména v jižních Čechách máme takovou změnu doloženu, např. místo javor se říkalo jabor.
Od slova vřes vzniklo u nás pojmenování mnoha obcí, avšak Vřeskovice jsou jenom jedny a ani Břeskovice nikde nenajdeme.
