Obsah
Za časů vlády pánů z Roupova
V roce 1455 Roupovští připojili ke svému panství vřeskovickou tvrz s Krásným Úporem a Msticemi. Asi tehdy se dostaly Vřeskovice zcela do rukou pánů z Roupova. Již v letech 1423 a 1426 Jan a Purkart, bratři z Roupova, (*) zde provozovali sami podací právo, což se dá vyložit i tak, že tehdejší držitelé Vřeskovic se přidrželi vyznání pod obojí a k dosazení katolického kněze nechtěli svolit. V roce 1467 katolická strana po prohlášení klatby na krále Jiřího z Poděbrad naléhala na to, aby kněží odstoupili od poslušnosti ke králi, a hrozila zastavením všech duchovních služeb těm, kdo tak neučinili. Mnozí kněží rozkazu svých patronů neuposlechli a interdikt neuznali, což se stalo i ve Vřeskovicích.
Za husitství se Roupovští značně obohatili, neboť si přivlastnili řadu církevních statků. Jan I. z Roupova zemřel mezi lety 1443 a 1448. Jeho syn Jan II. z Roupova byl věrným straníkem králů Jiřího z Poděbrad i Vladislava II. Jagellonského. Zastával řadu významných úřadů, rozmnožil své panství a dosáhl také povýšení svého rodu do panského stavu. Měl čtyři syny, kteří se sice o otcovské dědictví rozdělili, ale nakonec celý Roupov držel Jan III., protože jeho bratr Hynek vstoupil do kláštera, Purkart brzy zemřel a Václav si koupil Bělou a založil tak žitenickou větev. Pravděpodobně Janovým přičiněním byl Roupov povýšen v roce 1504 na městečko. Jan III. zemřel v roce 1540. Měl tři syny, z nichž Kryštof dostal Poříčí, Volf Roupov, ale protože se stal loupežníkem a přepadával na silnicích, získal kolem roku 1544 hrad třetí syn, Adam. Ten měl významné postavení v politickém životě českého státu, neboť byl radou Ferdinanda I. i Maxmiliána II.
Páni z Roupova však v té době ještě celé Vřeskovice nedrželi; jeden dvůr kmecí vlastnil v 16. století jiný majitel, který jej prodal před shořením zemských desek (okolo roku 1545) Janovi z Roupova. Teprve tehdy bylo celé bývalé panství Vřeskovice připojeno k Roupovu. Vřeskovická tvrz byla tehdy už pustá.
Čtyři synové Adama z Roupova si v roce 1573 rozdělili panství mezi sebe. Vilém dostal polovinu hradu a několik vesnic. Jan IV. a Hynek zdědili jen vesnice, ale protože neměli kde bydlet, zůstávali zatím v pokojích Kryštofa Karla, který získal vřeskovický statek současně s polovinou hradu. Ten toto zboží později prodal s pustou vřeskovickou tvrzí, s poplužním dvorem, právem podacím v kostele, krčmami, ovčínem atd. svému bratru Janovi. Zpráva o prodeji představuje poslední zmínku o vřeskovické tvrzi.
Jan IV. nakonec od svých sourozenců koupil celý hrad.V letech 1595 - 1598 dal rodové sídlo přestavět (*), takže budilo u všech současníků obdiv. Nechal zde postavit rozsáhlou kuchyň, kde se na ohništi mohl péci celý vůl. Hlavní hradní sál byl vyzdoben asi 300 erby, jež znázorňovaly rodovou genealogii. Při zkáze hradu v polovině 18. století vzala za své bohužel i tato jedinečná výzdoba. Také krb měl zlacené erby a podle Bohuslava Balbína prý jen výstavba sálu stála 1000 tolarů.
