Obsah
Rozvoj Vřeskovic ve 20. a 30. letech
Problémy s volbami měli Vřeskovičtí také v roce 1924, kdy byl zvolen starostou Václav Vitanovský. Ten záhy rezignoval a do jeho úřadu byl zvolen Jan Hřebec. Nastaly však nějaké komplikace a nový starosta byl definitivně potvrzen až 15. listopadu 1925.
Na základě zákona o pozemkové reformě se v roce 1925 uskutečnila parcelace hospodářství červenopoříčského statku, tedy i dvora ve Vřeskovicích. Polovinu pozemků získali hlavně drobní zájemci, domkáři a malorolníci. Ze dvora ve Vřeskovicích o výměře 120 ha zůstal zbytkový statek 62 ha, který byl přidělen bývalému správci v Žákavé na Blovicku Šimonu Gruberovi. O rok později koupila Dělnická tělovýchovná jednota pastvinu za děkanstvím a zřídila zde hřiště.
V roce 1927 investovala obec do oprav školy 3000 Kč a kostela 12 000 Kč. Ve vřeskovicích bylo tehdy 103 popisných čísel. V prvních letech samostatné republiky v obci lidé hodně stavěli nové domy, dvacet jich vzniklo na místě někdejší osady Krásný Úpoř a “Na Pajzovně”. V roce 1927 zavedli zdejší zastupitelé do obce elektrický proud a rovněž zahájili stavbu nového vodovodu na vrch se školou. Ten byl uveden do provozu 29. března o tři roky později a vodou zásoboval školu a jedenáct dalších objektů. Stavbu vodovodu za 23 766 Kč inicioval tehdejší řídící učitel Matěj Kroupa.
V roce 1928 obec zakoupila do kostelní věže dva nové zvony.
O rok později, 12. listopadu kolem druhé hodiny ranní, se stala v obci záhadná vražda, která nebyla nikdy objasněna. Sedmdesátisedmiletý rolník Matěj Berka byl neznámým útočníkem střelen přímo do srdce. Jako podezřelý byl tehdy zatčen Jan Štych, který však byl zanedlouho pro nedostatek důkazů propuštěn. Tragické události v tomto roce pokračovaly, když si Matěj Votík podřezal břitvou krk a vykrvácel.
V roce 1929 byl zvolen starostou rolník Vojtěch Trdlička. Úředním sčítáním lidu, které se konalo 1. prosince 1930, bylo zjištěno, že v obci žilo 587 obyvatel. O dva roky později se začala stavět nová silnice ke Lhovicím.
V roce 1933 otřásla obyvateli další vražda. Tentokrát však byl zjištěn útočník i motiv. Obětí se stala mladá dívka Anna Tíkalová z Vřeskovic, kterou ze žárlivosti zabil Václav Kastner z Roupova, protože mu ji její rodiče nechtěli dát za manželku.
Tentýž rok Vřeskovičtí postavili pomník padlých na rozcestí silnic k Biřkovu a k Lhovicím za 5300 K V roce 1935 se do kostela vloupali neznámí zloději.
Pošta byla ve Vřeskovicích zrušena v roce 1936 po třiceti letech existence. Tento rok byl zvolen starostou Jan Kokožka.
Obecní rybník na návsi byl vybetonován v roce 1938 a o rok později byl upraven a vyčištěn. Starostou byl zvolen Matěj Berka, který ještě tentýž rok rezignoval, a na jeho místo byl zvolen František Kopejtko.
Vedle majetku obce, správy státních lesů a zbytkového statku v objektu čp. 34, vlastnilo ve třicátých letech 20. století nejvíce nemovitostí zdejší děkanství. Sedláci obhospodařovali 23 ha pozemků, polodvorníci měli zhruba polovinu, chalupníci asi čtvrtinu. V obci stávaly selské dvory v čp. 33 u Racků, kde bývalo také rychtářství. Další dvůr byl u Tikalů v čp. 2, u Vojtů v čp. 3, u Sušanků v čp. 4, u Bláhů v čp. 5, u Adamů v čp. 30, u Kašparů v čp. 6, u Kaňáků v čp. 26, u Votíků v čp. 19, u Kuželů v čp. 80. Většina těchto dvorů byl rozprodána na menší díly nebo zcela zanikla.
Původní chalupníci žili převážně na místě někdejší samostatné osady Krásný Úpor u Trdličků v čp. 8, u Říhů v čp. 42, u Petelíků v čp. 9, u Berků v čp. 10, u Drdíků v čp. 12, u Kulhánků v čp 23, u Melicharů v čp. 21, u Kristianů v čp. 22, u Škardů v čp. 17, u Drdů v čp. 15 a dalších. Prostranství Krásného Úpořu mezi dvěma řadami chalupníků bylo později zaplněno domkářskými staveními. V chalupách na vrchu a pod vrchem bydleli domkáři a podruzi. (Pozn. autora: čísla popisná jsou uváděna podle starého číslování)
