Obsah
Další držitelé Vřeskovic
Jan IV. z Roupova se nákladnou stavbou příliš zadlužil a na nátlak věřitelů byl v roce 1607 nucen Roupov s celým panstvím (hrad Roupov, městečko, poplužní dvůr, ovčíny, pivovar a vsi Vřeskovice a Mstice s dvory, Biřkov s pustou tvrzí a Kbel) prodat Janovi z Klenové, z Janovic a na Žinkovech. Jan z Klenové, nejvyšší písař Království českého, byl oddaným stoupencem Habsburků. V roce 1616 postoupil Roupov svému synu Vilémovi. I ten, jako horlivý katolík, stál při Ferdinandovi II., a byl proto v roce 1619 vsazen odbojnými stavy do vězení. Své poddané nutil násilím k přestupu na katolickou víru a ty, kdo odmítali, dával bít holí. V roce 1655 se o otcovské dědictví podělili čtyři Vilémovi synové, z nichž Hartman, zvaný také Maxmilián, dostal panství Roupov. Tehdy k němu vedle hradu, městečka a dvora patřily dvůr a ves Vřeskovice, tvrz a dvůr v Dolních Nezdicích, vsi Jíno, Kaliště, Mstice a Biřkov. Po něm získal v roce 1675 statek jeho nezletilý syn František Hartman, za něhož spravovala panství nejdříve jeho matka Kryzelda Nebílovská a pak jeho sestra Alžběta Františka. František Hartman dal v roce 1696 postavit na místě staré hradní kaple novou, zasvěcenou sv. Anně. Je to prostá barokní stavba stojící v předhradí. V roce 1704 však celé panství prodal Janovi Jiřímu z Haubenu, který Roupov spojil s Červeným Poříčím (*). Nový majitel zahynul v roce 1716 jako císařský generál v boji proti Turkům panství zdědila jeho dcera Františka Augusta provdaná za hraběte Törringa zJettenbachu. Jejich syn Norbert však musel panství prodat. V dražbě je koupil bavorský vévoda Kliment František. Ten v roce 1795 poříčské panství odkázal svému bratru Maxmiliánu Josefovi, který je o deset let později postoupil arciknížeti Ferdinandovi, pozdějšímu velkovévodovi toskánskému, od něho je v roce 1824 získal velkovévoda Leopold II. a po něm císař Ferdinand. Tím se panství dostalo do rukou rakouských císařů Františka Josefa I. a Karla I.
