#
#
#
#

Navigace

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Odstávky elektřiny v obci

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky

Platby kartou na OÚ

Na Obecním úřadě Vřeskovice nově možnost zaplatit i platební kartou.

terminal

Fotogalerie

Náhodná fotogalerie

Náhodná fotogalerie

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Datum a čas

Dnes je neděle, 10. 11. 2024, 7:11:12

Aktuální počasí

dnes, neděle 10. 11. 2024
jasno 10 °C 2 °C
pondělí 11. 11. slabý déšť 11/3 °C
úterý 12. 11. déšť 7/4 °C
středa 13. 11. skoro jasno 7/3 °C

Obsah

Události ve čtyřicátých a padesátých letech

V letech 1944 - 45 přijelo do Vřeskovic několikrát gestapo  a zatýkalo místní obyvatele.

V sobotu 17. dubna 1943 přijelo do obce gestapo z Klatov a jeho příslušníci zde zatkli tyto občany: Karla Kokožku z čp. 86, Václava Kokožku z čp. 13, Ondřeje Kokožku z čp. 63, Josefa Kokožku z čp. 108 a Jana Kokožku z čp. 63, dále manželky Karla a Václava Kokožky a sestru Karla Kokožky Annu. Karlovi Kokožkovi se podařilo uprchnout do lesů. V obci gestapo vyhlásilo, že pokud nebude Karel Kokožka nalezen, stihne obec nejpřísnější trest.V pondělí večer se Karel Kokožka dobrovolně vrátil od Roupova a sám se přihlásil na gestapu, aby zachránil obec i její obyvatele. Všichni zatčení byli umístěni do trestnice v Klatovech. Ondřej, Jan a Václav Kokožkovi a ženy byli propuštěni po šesti týdnech vězení, sestra Karla Kokožky byla propuštěna hned druhý den. Karel Kokožka byl odvezen do Drážďan, kde byl v roce 1944 popraven. Josef Kokožka byl vězněn v Praze a dočkal se osvobození.

Pro sabotáž v plzeňské Škodovce byl 30. ledna 1944 zatčen Jan Drozda, který byl uvězněn na Pankráci v Praze, kde po šesti týdnech zemřel.

Příchodem jara v roce 1945 zesílily letecké útoky letadel bombardovacích, stíhacích i hloubkových. Zajímavou událost z této doby popsal kronikář Karel Kaňák. “Často jsme viděli celé stovky letadel nad našimi hlavami, jindy jsme byli zase svědky ojedinělého útoku hloubkového letadla na vlak, auto nebo povoz. Do paměti se nám však vrylo zejména pondělí 5. března 1945. Bylo ticho a podmračeno. Lidé už pracovali na polích. Tu náhle v 10 hodin 15 minut shodila  za mraky schovaná letadla deset těžkých pum na pole a silnici od Vřeskovic k Borovům. Svržené pumy vyryly trychtýře o průměru větším než deset metrů a hloubce až pět metrů. Hlína, kameny a kusy kamení létaly kolem. Opravdu bylo velké štěstí, že se v těchto místech nikdo nenacházel. Ohromnou detonací se zatřásly v naší obci obytné budovy, škola i kostel. Vše bylo zahaleno černým dýmem a lidé se domnívali, že hoří. V kostele u oltáře byla vyražena obě okna. Také jinde byla rozbitá okna.”

V roce 1945 byla v obci zřízena mateřská škola v přízemí budovy čp. 36 (staré číslování) kam začalo chodit 18 dětí.
Na pomník padlých byla v roce 1946 umístěna deska se jmény obětí druhé světové války. Tentýž rok byl zvolen obecním strážníkem František Tíkal za měsíční odměnu 200 Kč do doby, než obec zakoupí rozhlas, což se stalo už následující rok, kdy byl pořízen za 96 tisíc korun. Vysílalo se z budovy kampeličky.

V době okupace se počet obyvatel zvyšoval, avšak po roce 1945 se mnoho lidí z obce odstěhovalo, takže koncem roku 1946 se  připomíná už jen 485 obyvatel. Nejvíce zdejších lidí odešlo osídlovat pohraničí.

Únorové události v roce 1948 ovlivnily život i ve Vřeskovicích. V obci byl ustaven ze zástupců komunistické a sociálně demokratické strany, Jednotného svazu českých zemědělců, svazu mládeže, sboru dobrovolných hasičů, legionářů, Svazu osvobozených politických vězňů, Dělnické tělocvičné jednoty a Revolučního odborového hnutí tzv. akční výbor národní fronty. Ve škole se konala výstava knih a do Vřeskovic byl pořízen první telefon. Koncem roku bylo v obci 110 čísel popisných, kde žilo 473 obyvatel. 

V roce 1949 byla ve Vřeskovicích založena Tělocvičná jednota Sokol a v květnu sem začal jezdit pravidelný autobusový spoj na trase Strýčkovice - Borovy. Tento rok byla zřízena rovněž veřejná telefonní stanice v čp.87 v obchodě u Petra Mareše. 

Na místním národním výboru začala k prvnímu lednu 1950 fungovat matrika, kam spadali obyvatelé Vřeskovic, Biřkova, Zderazu, Bolkova, Borov, Dlouhé Louky, Kámenu, Křenic, Nezdic, Otěšic, Ptenína, Újezdu, Přetína, Býšova, Roupova, Horušan, Strýčkovic a Háje (celkem asi 3900 obyvatel). 

březnu 1951 obec zřídila veřejné elektrické osvětlení v ulici "Na Pajzovně" a v dubnu byly předány obecní lesy pod správu Československým státním lesům. O dva roky později byl násilně    vystěhován z obce Jan Mraček z čp. 3 a jeho pozemky byly zabaveny a předány Československým státním statkům. 

První televizor si do Vřeskovic přivezl jeden z občanů v roce 1954. V létě byla dokončena stavba hasičské zbrojnice. 

V říjnu 1955 zemřel děkan Karel Smetana, který působil v obci od roku 1924

Jednotné zemědělské družstvo bylo ve Vřeskovicích založeno v roce 1956 a o dva roky později museli ukončit svoji činnost poslední soukromí zemědělci, kteří byli přinuceni ke vstupu do JZD. Obec zakoupila v roce 1959 vlastní promítací přístroj a jako promítači byli vyškoleni M. Kalaš z čp. 11 a Vojtěch Zub z čp.107.Ve Vřeskovicích bylo v té době evidováno 40 motorek a 7 osobních automobilů. V červnu přišlo velké krupobití, které zničilo téměř všechnu úrodu a v témže měsíci provoz zahájila lékařské ordinace a v prostoru bývalé farské zahrady byla vybudována požární nádrž, která slouží zároveň jako koupaliště. Začátkem června byla také otevřena nová samoobsluha Jednoty a její první vedoucí se stala paní Kaňáková. Jednotné zemědělské družstvo na konci 50. let hospodařilo na výměře 480 ha a postavilo kravín pro sto dojnic.