#
#
#

Navigace

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 1 2 3

Datum a čas

Dnes je středa, 20. 2. 2019, 13:29:43

Aktuální počasí

Počasí dnes:

20. 2. 2019

zata

Bude oblačno až zataženo, ojediněle přeháňky. Denní teploty 6 až 10°C. Noční teploty 4 až 0°C.

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Facebookové stránky obce

Kliknutím zobrazíte Facebookové stránky obce Vřeskovice

Kliknutím zobrazíte Facebookové stránky obce.

Informace o zpracování osobních údajů

Obsah

Vřeskovičtí muzikanti

(Z knihy: F. Pěchoučka Za vesnickými muzikanty)

Hluboko v paměti historie jsou ukryta tajemství, jejichž poznání nás zajímá. To je přece můj kraj, rybník, řeka a lesy. Tady žili a pracovali naši rodiče, dědové a pradědové, zpívali krásné písně, babičky a maminky vyprávěly dětem pohádky a pověsti. 

Už je to dávno, co ve vesnických hospodách a krčmách vyhrávali dudáci, flašinetáři a šumaři. O poutích, dožínkách a masopustech nechávali vesničtí muzikanti lidem zapomenout na každodenní starosti. 

Muzika se pro mnohé stala obživou, když řemeslo neuživilo, když bylo doma nejhůře, byli při tom i lidoví muzikanti z Přešticka. Jedni z nich, lužanská kapela Šustíků (1889), ve dne v noci, v horku i mrazu chodila po vyšlapaných cestičkách z Lužan do Borov, Vřeskovic a jinam. 

Ve Vřeskovicích se zpíval Bavorák:

Chytila má milá sýkorku, 
nechtěla mi ji dát za dvojku. 
Nechtěla mi ji dát za dvě stě,
dala ji vojáku na cestě.

(Tančilo se na valčík)

Sousedská ve Vřeskovicích:

Už,už,už, 
Honzíček je muž! 
Marjánka jeho žena, 
přikreje ho peřinama, 
už,už,už, 
Honzíček je muž.

Pro chasu ve vesnické hospodě byla muzika potěšením a zábavou, pro muzikanta těžkou prací. Šustíci na začátku 20. století již hráli i ve smyčcovém obsazení. Kapelník Matěj Pěchouček ještě po druhé světové válce chodíval s basou na zádech ze Stropčic  i ve sněhu až do Vřeskovic. 

V obci se 1. dubna 1889 narodil spisovatel Jaroslav František Urban, autor mnoha krásných povídek pro děti a knihy Úvodím Úhlavy. Dalším rodákem z Vřeskovic byl František Tikal, který napsal publikaci V zavátých stopách. 

Dožínkové slavnosti ve Vřeskovicích zachytil ve vzpomínkách vřeskovický rodák, řídící učitel Matěj Hořký:

A ti naši hospodáři 
mají peněz dost, 
jeden chodí bez čepice,
druhý chodí bos, 
třetí chodí mezi nimi 
má rozbitý šos...

nebo se zpívalo o sedlácích:

Ten hospodář Kalašovic má hodně v hlavě, 
ale tu svou moudrost chytá jen na výstavě. 
Fůry dělá šišatý, nepodjede pod vraty, 
lidé ho nemají rádi, že je hubatý...

Dožínky ve Vřeskovicích měly svou tradici, stejně tak i staročeské máje. V obci působil od počátku 19. století téměř šedesát let učitel a hudebník, pražský rodák Ferdinand Sládek. Významným muzikantským rodem byl v Vřeskovicích rod Berků. František Berka byl v letech 1840 až 1848 kapelníkem hudby 6. praporu polních myslivců v Plzni a jeho vnuk Tomáš Berka hrál u vojenské hudby ve Vídni a také byl několik let členem lužanské kapely Šustíků. Ve vojenské kapele působil i Vojtěch Jánský z Vřeskovic. Se  Šustíky posléze hráli i bratři Drdové, z nichž Jan Drda byl mistrem notového rukopisu a klarinetista. Vojtěch Drda rozepsal v roce 1900 pro kapelu Šustíků polku Letní háj a klarinetista Jan Drda je už v roce 1895 podepsán pod rukopisy několika skladeb, které pak tato kapela hrála. Basista Tomáš Berka složil ve Vídni v roce 1892 humoresku Manželské radosti. Ve vřeskovickém kostele hrál v roce 1868  Josef Kohout z Roupova na lesní roh i intrády a při mši zahajoval  na dlouhou pastýřskou trubku. 

Výborný muzikant Václav Heřman (Ševčík) z Vlčí založil ve Vřeskovicích taneční kapelu “The Bohemians Band” a potom zakotvil v kapele Šustíků. 

Koncem padesátých let 20. století se sešla povedená trojice pošťáků. Jeden z nich byl Václav Heřman, houslista a trumpetista. Když na ně přišlo muzikantské pokušení, místní rozhlas oznámil že z technických důvodů se dnes pošta mimořádně vydává v místním hostinci.

V roce 1973 byl na popud Osvětové besedy v Borovech založen dechový orchestr Borovanka. Jedním ze zakladatelů byl Jan Kokožka z Vřeskovic, který byl také jmenován kapelníkem. Po jeho vážném onemocnění v roce 1986 převzal jeho funkci Václav Jedlička z Jína. Borovanka vystoupila v roce 1995 v pořadu České televize Sejdeme se na Vlachovce a můžeme ji i dnes slyšet v rozhlasovém vysílání.

Jan Kokožka vypráví: “Jednou jsem vezl na motocyklu do Třebýciny harmonikáře Maška. Sotva jsem kamaráda vysadil, nebe se roztrhlo a po lukách mezi poříčskou zastávkou a vsí se valila voda z rozlité Úhlavy. V domnění, že motorka se mnou a baskřídlovkou má větší sílu než rozvodněná řeka, jsem se rozjel napříč proudem. To jsem však neměl dělat, neboť uprostřed proudu byla voda až pod nádrž. Rychle jsem slezl z motorky a jal se ji tlačit. Když jsem ji uvedl do chodu, byl jsem z toho tak vyjevenej, že jsem u podjezdu  k Borovům přeřadil místo trojky na dvojku a vjel jsem jako kosmonaut i s motorkou do louky.”