#
#
#

Navigace

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 1 2 3 4 5

Datum a čas

Dnes je pondělí, 22. 4. 2019, 21:58:47

Aktuální počasí

Počasí dnes:

22. 4. 2019

poloj

Bude skoro jasno až polojasno, na východě až oblačno, ojediněle přeháňky. Denní teploty 17 až 21°C. Noční teploty 9 až 5°C.

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Obsah

Ves v držení pánů z rodu Drslaviců

Vřeskovice patřily pravděpodobně už od svého založení pánům z rodu Drslaviců (*).  Obec si zvolila jedna větev rodu za své sídlo a postavila si zde tvrz. Vřeskovičtí páni se lišili od ostatních příslušníků rodu tím, že měli ve svém znaku v klenotu rybu. Prvním doloženým příslušníkem rodu je Ota z Vřeskovic, který se původně psal z Biřkova (v letech 1336 - 1339). Ten prodal v roce 1339 hořejší mlýn ve vsi Křenicích Chotěšovskému klášteru. 
První zmínka o vsi pochází z roku 1352. V její těsné blízkosti, na planině kopce, stála osada zvaná Krásný Úpor, kde bylo několik stavení a dvůr. V letech 1362 a 1409 je doložen její německý název Schönanger.

Rod pánů z Vřeskovic byl značně rozvětvený a dědictvím se statek neustále drobil. Jeden z pánových synů se stal často i místním farářem. Jako patronové oltáře sv. Jakuba ve vřeskovickém kostele se připomínají v roce 1358 Sezema z Borov (v roce 1391 se píše z Heršteina) se sourozenci. Jeden z jeho bratrů, Bohuslav Hrubec ze Schönangru, se vyskytuje od roku 1362 několikrát v dobových pramenech. Kromě svého podílu ve Vřeskovicích vlastnil Bohuslav také statky v okolí Ronšperka (dnešní Poběžovice). V roce 1375 prodal svůj podíl ve vsi pánům z Roupova, kterým odevzdal také svůj podací hlas v kostele u oltáře sv. Jakuba. V roce 1386 prokázal králi veliké služby, když ho provázel na výpravě do Uher, za což mu Václav IV. dovolil postavit dva masné krámy v Praze. Současně s Bohuslavem se v pramenech v letech 1367 -1384 uvádí Zdebor Bílý z Vřeskovic, který byl také jedním z patronů oltáře sv. Jakuba. Bušek z téhož rodu byl od roku 1367 farářem ve Vřeskovicích a zemřel asi v roce 1380. V  roce 1362 se připomíná jako poručník mladých pánů Brodských Přibík z Vřeskovic. Ten byl ženatý s nějakou Kunkou, se kterou měl dceru Přibu, vdanou za Hanuše z Vildenfelsu, a dva syny. Přibíkův starší syn Racek, řečený napřed ze Schönangru a později Sedák z Vřeskovic, držel tvrz a k ní nějaké polnosti. V roce 1385 se zúčastnil křížové výpravy proti pohanským Litvanům. O tři roky později uzavřel smlouvu s Něprem z Roupova o podací kostelní ve Vřeskovicích, tak aby každý měl jeden hlas a Racek mohl po smrti Drslava, tehdejšího faráře, podávat za svého bratra Buška. V roce 1392 nacházíme Racka opět na vojenské výpravě, na které 24. června došel až na hranice Chorvatska k řece Dunaji. Když se vrátil, jeho bratr, farář, na něm požadoval otcovský podíl z panství. Teprve v roce 1394 Racek slíbil vydat ze svého statku  svému bratrovi 42 kop. Až do roku 1397 se Racek připomíná jako patron zdejšího kostela. Tento šlechtic často pobýval mimo své panství, a tak se dá soudit, že měl na svém sídle purkrabího, který jeho statek obhospodařoval. V roce 1399 se v tomto úřadě připomíná jakýsi Všerubec.

Rackův bratr Bušek, který je znám z pramenů od roku 1380 se stal o deset let později vřeskovickým  farářem. V roce 1397 však působil už jako duchovní v Sekyřanech, kde asi v roce 1409 zemřel Rackův syn Jan z Vřeskovic se vyskytuje v Ietech 1407 - 1419 jako patron zdejšího kostela. V roce 1416 zemřela Kunka, která zapsala všechno věno své dceři Přibě a jejím dětem z Vildenfelsu. Jan tomu sice odpíral, ale nemohl s tím nic dělat. 

V husitských válkách proslul Otík z Vřeskovic (snad Janův bratr). Ten byl v roce 1429 sudím ve přech Starého a Nového Města pražského a držel v letech 1431 - 1433 dům v Kozí ulici v Praze. S první manželkou Anežkou z Janovic získal věnem 500 kop zapsaných v Uhlířských Janovicích, kteréž později zapsal druhé manželce  Anně z Úlibic. V roce 1431 jí odkázal  všechno své movité i nemovité zboží. Jediná jeho dcera Veronika byla provdána za Ctibora Kačici ze Svojkova. V roce 1456 byla provolána po Otíkovi odúmrť, 600 kop grošů zapsaných na Vřeskovicích, které si vyprosil Ctibor. Proti tomu byla Anna z Vřeskovic, manželka Domaslava Mládence z Miličína, jež na sebe převedla věnné právo patřící vladykům z Vildenfelsu. Spolu pak vedli spor o tvrz, Krásný Úpor a dvůr ve Msticích. Když Veronika ovdověla, vdala se v roce 1462 podruhé za Alexandra Kapouna a nedlouho potom své právo prodala.